Pojďme si promluvit o norských lesních kočkách
Norská lesní kočka je něžný obr kočičího světa. Je přátelská, pohodová a často docela hravá. Díky těmto vlastnostem se dokonale hodí k dětem. Na rozdíl od některých koček si vytváří silné vazby k lidské rodině a často bývá poměrně přítulná. Úctyhodná velikost, bohatá srst a střapcovité uši pak propůjčují norské lesní kočce vznešený vzhled rysů. Jak název napovídá, pochází ze severní Evropy a hodí se spíše do chladnějších oblastí.
Oficiální název: Norská lesní kočka
Další názvy: Norská skogkatt, Skogkatt, Wegie
Původ: Norsko
Délka srsti |
|
Rodinný mazlíček* |
|
Úroveň línání | Snášenlivost s ostatními domácími mazlíčky | ||
Požadavky na péči o srst | Snášenlivost samoty* |
||
Úroveň energie* | Prostředí (do bytu / venkovní) | ||
Tendence k zvukovým projevům | Nízké |
* Doporučujeme nenechávat mazlíčky dlouhou dobu o samotě. Společnost může zabránit emocionální úzkosti a destruktivnímu chování. Ohledně doporučení si promluvte s veterinářem.
Každé zvíře je jiné, a to i v rámci plemene. Tento snímek rysů plemene byste měli považovat jen za ilustrační.
Má-li být váš mazlíček šťastný, zdravý a dobře vychovaný, doporučujeme ho učit a socializovat a také pokrýt jeho základní životní potřeby (a sociální a behaviorální potřeby).
Domácí zvířata by nikdy neměla být ponechána bez dozoru s dítětem.
Další rady vám poskytne chovatel nebo veterinář.
Všichni domácí mazlíčci jsou družní a dávají přednost společnosti. Od raného věku se však mohou učit vyrovnat se se samotou. O radu požádejte veterináře nebo trenéra.
Kotě | Od narození do 4 měsíců |
Rostoucí kotě | 4 až 12 měsíců |
Dospělý | 1 až 7 let |
Dospělý | 7 až 12 let |
Starší kočka | 12+ |
1/7
Seznamte se s norskou lesní kočkou
Vše, co potřebujete o tomto plemeni vědět
Už samotný název norské lesní kočky, který jakoby vypadl přímo z pohádky, o tomto plemeni mnohé naznačuje. S typickýma mandlovýma očima, působivou velikostí a lesklou srstí tyto kočky opravdu vypadají jako hrdinové pohádkových knížek a vzhledem skutečně připomínají spíš divoké zvíře než domácího mazlíčka.
Je však zajímavé, že ačkoliv opravdu pocházejí z norských hvozdů, po kterých jsou pojmenované, je pravděpodobné, že mají původ v kočce domácí. Obecně se má za to, že předky norských lesních koček chovali jako domácí mazlíčky norští Vikingové. Později se plemeno usadilo v divokých norských lesích a časem zdivočelo. Kočkám také narůstala delší a hustší srst, aby se vyrovnaly s drsným skandinávským klimatem.
Dnes jsou sice norské lesní kočky stále odolné, statné a sebevědomé plemeno, ale mají i milou a společenskou povahu, která jejich původ trochu popírá. Mohou proto dobře vycházet s dětmi a dalšími domácími mazlíčky a někdy dokonce i se psy.
Jako jedno z největších plemen domestikované kočky může plně dospělá norská lesní kočka dosáhnout hmotnosti až kolem 9 kg. Silné, energické a hbité zvíře, které připomíná mainskou mývalí kočku, je výjimečně dobré ve šplhání. Vděčí za to svalnatému tělu a silným drápům. Norská lesní kočka je také jedním z mála plemen, které má rádo vodu, a to díky voděodolné srsti. Takže dávejte pozor, pokud máte jezírko s rybkami. A v bezpečí nejste ani ve vaně!
Nejvhodnější je pro ni život venku, ale dokážou se dobře přizpůsobit i životu v domácnosti. Jen k tomu musí mít spoustu hraček a aktivit, kterými se zabaví. Norská lesní kočka je vysoce inteligentní plemeno s hravou povahou. Jsou to velmi interaktivní zvířata, která si užívají hru se svými majiteli. Norská lesní kočka se dožívá vysokého věku. Průměrně se dožívá 14 až 16 let.
Norské lesní kočky si postupně získávaly stále větší popularitu a v 50. letech 20. století dostaly označení národního norského plemene. V současnosti patří norské lesní kočky mezi 20 nejoblíbenějších kočičích plemen na světě.
2/7
2 informace o norských lesních kočkách
1. Šplhání jí jde skutečně dobře
Severský folklór říká, že Skogkatt (jak zní původní název norské lesní kočky) byla „bájná kočka z hor“. Údajně zvládla lézt po strmých skalních stěnách, které jiná plemena nedokázala překonat.
2. Jedinečné zabarvení
Srst norské lesní kočky může mít mnoho různých barevných odstínů od čokoládové přes sobolí po levandulovou. Věděli jste ale, že u tohoto plemena byla zjištěna i zcela unikátní barva? Testováním DNA se prokázalo, že se jedná o jantarovou barvu, která se objevuje ve dvou různých odstínech.
Historie plemene
Ačkoli přesný původ norské lesní kočky není znám, předpokládá se, že její předky do Norska přivezli Vikingové kolem roku 1000 našeho letopočtu. I když mnozí věří, že současné plemeno pochází z krátkosrsté variety ve Velké Británii, tato kočka může mít své kořeny také v sibiřské kočce a turecké angoře, dlouhosrstých plemenech z Ruska a Turecka.
Ať byl jejich původ kdekoliv, v průběhu let se v norských lesích usídlily celé kolonie těchto koček, které se nakonec přizpůsobily tamnímu chladnému a drsnému klimatu. Později je díky loveckým schopnostem využívali místní farmáři, aby udrželi pod kontrolou tamější populaci myší. Jako domácí mazlíček se ale norská lesní kočka prosadila až relativně nedávno.
Během druhé světové války téměř vymizela. Za záchranu plemene norské lesní kočky je třeba poděkovat výhradně Klubu norské lesní kočky založenému v roce 1938. Klub plemeno zachoval tím, že vytvořil oficiální chovatelský program.
V 70. letech 20. století byla pak norská lesní kočka zaregistrována jako plemeno i v Evropě. Ve Spojeném království ji ale jako samostatné plemeno uznali až v roce 1989. V současnosti se jedná o velmi oblíbené plemeno domácí kočky po celé Evropě i mimo ni. Největší oblibě se ale těší ve svém rodném Norsku a ve Francii.
4/7
Od hlavy k ocasu
Fyzické vlastnosti norské lesní kočky
1. Hlava
Hlava je trojúhelníkového tvaru se svažujícím se čelem a velkýma huňatýma ušima.
2. Oči
Oči jsou mandlového tvaru, bystré a čiší z nich zvídavost.
3. Tělo
Trup je silný, svalnatý a mohutný.
4. Ocas
Ocas je dlouhý, huňatý a obvykle vysoko posazený.
5. Srst
Srst je polodlouhá, lesklá a vodoodpudivá. Má hustou podsadu a může mít různou barvu.
5/7
Na co si dát pozor
Zde najdete zajímavá fakta o norské lesní kočce od konkrétních charakteristik plemene až po obecný přehled zdraví.
Je důležité vybrat si kočku od seriózního chovatele.
Výrazně tak snížíte riziko jakýchkoli dědičných chorob. Například, ačkoli se to stává jen zřídka, norská lesní kočka má genetickou predispozici k neurologické poruše zvané glykogenóza, typ IV (neboli nemoc Andersenové). Může se projevit při narození, kdy se některá koťata narodí mrtvá, nebo se může projevit také v pěti až sedmi měsících života progresivním zhoršováním stavu. Naštěstí lze přítomnost choroby zjistit testem DNA, takže dobří chovatelé budou kvůli snížení rizika provádět u rodičů screening tohoto onemocnění. Pokud kupujete kotě norské lesní kočky, tento údaj si u chovatele určitě ověřte.
6/7
Péče o norskou lesní kočku
Kartáčování, trénink a tipy ke cvičení
Norské lesní kočky jsou skutečným zázrakem kočičího světa, ale jejich hustá, dlouhá a voděodolná dvojitá srst vyžaduje trochu péče. Potřebují nejméně dvakrát týdně vykartáčovat a v období línání, kdy shazují opravdu hodně chlupů, denně. Kromě toho, že tak udržujete srst v dobrém stavu a předcházíte jejímu zacuchání, tak zabráníte zachytávání cizích těles, jako jsou semena trávy, v srsti, kde mohou způsobit kožní abscesy. Norským lesním kočkám byste měli také denně otírat koutky očí a na každé oko přitom použít jiný hadřík a podle potřeby stříhat drápky. Zuby byste měli čistit co nejčastěji a pravidelně brát kočku na zubní prohlídky.
Norská lesní kočka je známa jako vysoce inteligentní plemeno a učí se rychle. Lze je tedy velmi snadno trénovat doma. Protože se však jedná o plemeno, kterému trvá dlouho, než plně dospěje, očekávejte kotěcí dovádění ještě nějakou dobu. Docela dost hravé jsou i v dospělosti. Proto jim prospívají takém domácí hry a aktivity, stejně jako dostatek interakce s jejich majiteli. Ačkoli má norská lesní kočka ráda společnost své lidské rodiny a obvykle dobře vychází s ostatními domácími mazlíčky, cizích lidí se může trochu ostýchat. S tím může pomoci výběr kotěte od chovatele, který brzy nacvičuje manipulaci a socializaci.
S maximální hmotností kolem 9 kg potřebuje plně dorostlá norská lesní kočka pořádnou dávku fyzické aktivity, aby se udržela v kondici. Tahle kdysi divoká kočka také ocení možnost pravidelně vyrážet do přírody. Pokud to však není možné – například pokud bydlíte poblíž rušné silnice – dobrým kompromisem může být uzavřený prostor na zahradě, kde mohou na bezpečném místě získat to nejlepší z obou světů. Ať tak či onak, měli byste se snažit vymyslet co nejvíce aktivit, které si užijí doma. Protože je norská lesní kočka dokonalý lezec, ocení něco, po čem by mohla šplhat nahoru a dolů, například důmyslné odpočívadlo s vysokými plošinami.
7/7
Vše o norských lesních kočkách
„Hypoalergenní“ kočka ve skutečnosti neexistuje. Alergen, který u lidí vyvolává reakci, se nazývá „Fel d1“ a je produkován ve žlázách. Tento alergen je přítomen zvláště ve slinách, takže když se kočky olizují, roztírají ho po celém těle. Nijak to nesouvisí s typem srsti (tedy zda je dlouhá nebo zcela chybí).
Temperamentní norská lesní kočka v sobě dokonale spojuje náklonnost a nezávislost. Zkrátka nebude na vás přehnaně lpět, ale má ráda pozornost své lidské rodiny. Díky živé povaze si norská lesní kočka také užívá hry a interakci.
Více na toto téma
Adopce kočky z útulku
Jak koupit kotě
Cena za kastraci kočky a další náklady
Měl bych adoptovat kočku, nebo si koupit kotě?
Zdroje
1 – Veterinární centra v Americe https://vcahospitals.com/
2 – Encyklopedie koček Royal Canin. Vydání z roku 2010 a 2020
3 – Veterinární nemocnice Banfield https://www.banfield.com/
4 – Produktová kniha Royal Canin BHN